Příběhy z praxe

Emička, 9 let
Poruchy učení
Emička měla potíže ve škole, pletla si písmenka, špatně četla, matematika jí dělala problémy
a při psaní silně tlačila na pero, což vedlo k nečitelnému písmu.
Při terapiích jsme pracovaly na utlumení primárních reflexů, prostorové orientaci, jemné motorice a dalších důležitých dovednostech. "Postupem času se Emička naučila psát s větší lehkostí a i čtení se výrazně zlepšilo. I v matematice už zvládá základní úkoly s větší jistotou." řekla maminka. Emička se stává sebevědomější a odvážnější. S úsměvem otevírá knížky a objevuje svět písmen a čísel s novou chutí a sebedůvěrou.

Adam,5 let
Vývojová dysfázie
Adámek se ve školce často cítil osamělý. Kvůli vývojové dysfázii mluvil nesrozumitelně, ostatní děti mu nerozuměly a i on měl problém s porozuměním ostatním. Po několika měsících intenzivní terapie se jeho komunikace začala zlepšovat.
Cílená cvičení zlepšila Adámkovu motoriku, smyslové vnímání a koordinaci a vytvořila tak pevný základ pro odbornou logopedickou péči. Nově nabytá sebejistota mu pomohla se postupně zapojit do her s ostatními a trénovat tak i sociální interakci.
Díky komplexnímu přístupu z pohledu ergoterapie a logopedie a hlavně pečlivému a láskyplnému přístupu rodičů Adámek udělal nesmírné pokroky.

Anička, 8 let
Dětský autismus
Anička se vyhýbala očnímu kontaktu, nesoustředila se na žádné cílené aktivity, ke všem činnostem přistupovala negativně a většinu dne trávila ve "W " sedu.
Při ergoterapii jsme společně budovaly klíčové dovednosti, jako je soustředění, navazování očního kontaktu, lepší komunikaci a také jsme zlepšovaly hrubou a jemnou motoriku.
Postupem času se spolupráce začala výrazně zlepšovat. Nyní se Anička více zapojuje do domácích aktivit, umí si upravit nevhodný sed po jemném upozornění. Na zadané úkoly a hry při terapii reaguje úsměvem, což je pro mě i rodiče nejúžasnější pocit.

Tomík, 4 let
Opožděný psychomotorický vývoj
Tomík se od malinka potýkal se špatnou koordinací, měl neobratné pohyby a celkově zaostával za svými vrstevníky.
Na vstupním vyšetření jsem odhalila přetrvávající primární reflexy. Díky cíleným cvičením se Tomíkova koordinace a rovnováha posílily a on začal objevovat radost z nových pohybů - od jemné motoriky až po skákání a běhání. Rodiče sehráli klíčovou roli, když doma syna pravidelně podporovali ve cvičení, v doporučených aktivitách a vytvářeli mu prostředí, které ho motivovalo k pokrokům.
Dnes je Tomík mnohem jistější, aktivněji objevuje svět a dělá radost nejen svým rodičům, ale i sobě.
Ergoterapie přinesla Tomíkovi nové možnosti a jeho příběh ukazuje, že i malé pokroky vedou k velkým změnám.